Vikariátní setkání kněží

V úterý 21. 4. 2015 se sešlo v Žirovnici 12 kněží z vikariátu Pelhřimov. V 9 hod. začala ve farním kostele sv. Filipa a Jakuba mše. sv., kterou celebroval vikář P. Jaromír Stehlík. Kazatelem byl jáhen prof. Jaroslav Kašparů, jehož homilii zde přinášíme. Po mši sv. pokračoval program na faře a setkání bylo ukončeno po obědě.

[Read more…]

Ze Žirovnice do Santiaga

Jako milióny poutníků před námi, i my jsme se vydaly do Santiaga de Compostela. Naše putování začalo v městečku La Virgen del Camino pár kilometrů za Leónem.  V hlubším slovasmyslu jsme však pouť zahájily v nějaký okamžik dávno předtím. Každá z nás možná někdy jindy…Každopádně Žirovnice byla místem, kde se rozhodlo o mnohém.

Na Camino Francés (Francouzské cestě) jsme se ocitly navzdory všem plánům. Původně jsme chtěly začít ve městečku Ribadeo u oceánu a jít po tzv. Severní cestě. Nemohly jsme se té velké louže dočkat, a tak nás na nádraží v Madridu hodně rozhodilo, že jsou autobusy do Ribadea vyprodány. Díky vyššímu kormidlování naší poutnické bárky došlo k tomu, že jsme si chuť na oceán nechaly ještě na nějaký čas zajít, a začaly jsme uprostřed španělské pouště.

První den strávený ve vedru, prachu, a ve vzdálenosti cca 10 metrů od hlavní silnice mě hlodalo, že jsme si původní plán nepojistily, že jdeme tudy a ne jinudy. Po noci v  prvním Albergue (domě pro poutníky) byla Maruška bez bot. Nechtělo se nám tomu věřit, ale opravdu jí někdo nové pohorky odcizil. Zato v botníku zůstaly jedny o dvě čísla menší. Snad někoho tlačily a tak si nemohl pomoct ve svém pokušení po pohodlí. Jako malé pokání nám nechal svoje, taky moc pěkné (Marušky sestra je teď nosí a je moc spokojená).

Jak se cesta ubírala, tak jsme po ní šly. Spekulace o tom, co by bývalo bylo lepší zůstaly někde v prachu. Jak nabíhaly kilometry, tak se cesta změnila v horskou pěšinu, obloha se zatáhla, pršelo, a pak zas nepršelo…Jak to tak bývá. Po horách přišlo údolí, to také není nic nového pod sluncem. Nové boty se koupily, puchýře, bolavé paty a kolena nás stejně neminuly a obavy z toho, že na hlavní poutní cestě Španělska budou nepříjemné davy lidí se nenaplnily.  Poutníků bylo hodně, ale takové věci nejsou vlastně podstatné. Ne všechna místa, kudy jsme šly, byla krásná. Třeba velké město Ponferrada ležící v širokém údolí nás už druhý den nebavila vůbec. O to víc jsme ale byly rády, když jsme se po dalším dni cesty ocitly zase v horách, mezi stromy nebo mezi kamennými zídkami vesnických usedlostí. [Read more…]

Průvodce jednotlivými dny Velikonoc

VELIKONOČNÍ TÝDEN  (Svatý týden)

Poslední týden čtyřicetidenního půstu se v myšlence na Kristovo utrpení a jeho smrt nazývá velikonočním (svatým) týdnem nebo tichým týdnem. Hlavní dny, tzv. triduum, se slaví velmi starou liturgií, v jejímž centru je smutek a pokání, ale také radost ze vzkříšení.

ZELENÝ ČTVRTEK

Čtvrtek svatého týdne. Dopoledne slouží biskup mši sv. s kněžími své diecéze, při které se světí oleje (olej křtěnců, křižmo a olej nemocných) a přítomní kněží při ní obnovují své kněžské závazky. Večerní mše na památku večeře Páně již otevírá velikonoční triduum, protože podle starého židovského i pozdějšího křesťanského liturgického chápání patří již k následujícímu dni. Mše připomíná Ježíšovu poslední večeři s učedníky a ustanovení eucharistie, svátosti kněžství a také prvenství lásky, vyjádřené zřetelně v gestu umývání nohou. Po mši se eucharistie přenese do boční lodi, do tzv. Getsemanské zahrady, kde probíhá (do půlnoci) adorace. Z hlavního oltáře se odstraní pokrývky na znamení opuštěnosti, se kterou Ježíš snášel utrpení.

VELKÝ PÁTEK

První den velikonočního tridua, v němž se připomíná Ježíšova smrt na kříži. Pro liturgii není tento den dnem smutku a pláče, nýbrž dnem zamyšlení nad krvavou obětí Ježíše, která je zdrojem spásy. Církev oslavuje vítěznou smrt Pána. Podle starodávné tradice neslaví církev na Velký pátek eucharistii. Základním a obecným prvkem liturgie tohoto dne je hlásání slova. Obřad se skládá ze tří částí: a) z bohoslužby slova se třemi čteními, mezi nimiž jsou i pašije (vyprávění o Ježíšově utrpení a smrti – Jan 18-19), b) uctívání kříže, c) svaté přijímání. Protože se neslouží mše svatá, oltář je zcela holý: bez kříže, bez svícnů a bez pokrývek. Kromě toho je předepsán půst újmy v jídle a zdrženlivost od masa. [Read more…]

SVATÝ OTEC FRANTIŠEK JMENOVAL NOVÉHO DIECÉZNÍHO BISKUPA ČESKOBUDĚJOVICKÉ DIECÉZE

19. 3. 2015

Tiskové středisko Svatého stolce dnes ve 12.00 zveřejnilo, že papež František jmenoval P. ThDr. Vlastimila Kročila, Ph.D. českobudějovickým diecézním biskupem.

Životopis Mons. ThDr. Vlastimila KROČILA, Ph.D.

Narodil se 10. května 1961 v Brně a vyrůstal v prostředí křesťanské rodiny. Po složení maturitní zkoušky v roce 1986 se během následujících let třikrát hlásil do kněžského semináře v Litoměřicích – a protože nebyl přijat, rozhodl se k emigraci. Teologii studoval na Papežské Lateránské univerzitě v Římě a kněžské svěcení přijal 16. července 1994 v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Po dosažení licenciátu na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě začal od roku 1996 vyučovat patristickou literaturu a spiritualitu na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. Pastoračně působil nejprve jako kaplan v Českých Budějovicích a poté v Jindřichově Hradci; administrátorem ve Veselí nad Lužnicí a okolních farnostech se stal v roce 1997. Roku 2008 dosáhl doktorátu na Katolické univerzitě v Ružomberku a vedle řádné pastorační činnosti se věnoval i duchovnímu doprovázení členů »Fatimského apoštolátu« a »Neokatechumenátní cesty«. Od roku 2008 byl členem sboru konzultorů českobudějovické diecéze; v roce 2011 byl jmenován vikářem táborského vikariátu a následujícího roku byl jmenován sídelním kanovníkem katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Dne 19. března 2015 byl Svatým otcem Františkem jmenován sídelním biskupem českobudějovické diecéze.

 

Nebudeš mít jiné bohy!

Bůh vyhlásil všechna tato přikázání:
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
já jsem tě vyvedl z egyptské země,
z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy mimo mě.
(Ex 20,1)

Proč by člověk nemohl mít i jiné bohy?
Proč by si je nemohl svobodně zvolit?
Proč mu má být přímo přikázáno, aby měl boha jediného,
který je představován jako jediný skutečný Bůh?
Kde je svoboda člověka? [Read more…]